Cookie Consent by FreePrivacyPolicy.com

Certifikovaný partner POHODA

Prodáváme a konzultujeme software, který z naší vlastní praxe dobře známe.

Je stravovací paušál opravdu tak nevýhodný?

Stravovací paušál definuje §6, odstavec 9, písmeno b) zákona o dani z příjmu jako peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce. Někdo mluví o stravovacím paušálu, jiný o stravenkovém paušálu, někdo o příspěvku na stravování. Já budu dále užívat termín stravovací paušál.

Stravovací paušál je ranou pro stravenky, protože ruší státem chráněný business stravenkových firem a vytváří konkurenci. A tak není divu, že se vyrojily články, u kterých chybí označení "PR" nebo "reklama" a které informují o nevýhodách stravovacího paušálu a jeho nedostatečném právním ukotvení. Jak je tomu ve skutečnosti? 

Každá nová právní úprava si časem sedá a praxe se ustaluje. To pochopitelně nemine i stravovací paušál. Bohužel občas jsou stejné situace upraveny různě, takže opravdu existují rozdíly mezi stravovacím paušálem a stravenkami. Na druhou stranu není tomu tak, že by měl problémy stravovací paušál a stravenky nikoliv a také není pravda, že by ty problémy byly fatální a stravovací paušál by to vyřazovalo ze hry. Naopak si myslím, že pro větší část zaměstnavatelů bude stravovací paušál jednoznačným favoritem. Pojďme se na to podívat. 

 

Nevýhody stravenek, které stravovací paušál nemá: 

  • finanční spoluúčast zaměstnance,
  • omezená akceptace stravenek v prodejnách a provozovnách stravovacích služeb, 
  • provize stravenkové firmy,
  • administrativa spojená s evidencí a účtováním cenin.

Je obvyklé, že část hodnoty stravenek hradí zaměstnanci, nejčastěji formou srážky ze mzdy. V takovém případě jim ale stravenky vážou část čisté mzdy, což zejména zaměstnanci s nízkou mzdou nevidí rádi. A pokud je problém s uplatněním stravenek v blízkém okolí pracoviště nebo bydliště, roste nespokojenost zaměstnanců úměrně výši takto blokované mzdy. 

Stravenkové firmy obvykle nesídlí na vesnici nebo na samotě u lesa. Rády tak argumentují širokou sítí provozoven akceptujících jimi vydávané stravenky. Jenomže na vesnici nebo na pracovištích mimo civilizaci (pole, les, průmyslová zóna...) je situace jiná. Ono stačí, když jste na cestách a neznáte situaci kolem. Stravenky se pak mění v nechtěné papírky, které si nejprve musí zaměstnanci koupit (částeně) a pak ještě mají problém z nich ty peníze dostat. Takže víkendové nákupy nemůžete konat tam, kde chcete, ale tam, kde berou Vaše stravenky. A to pak naštve. Už jsme měli případy, kdy někteří zaměstnavatelé stravenky rušili, protože místo spokojenosti vyvolávaly u zaměstnanců zlost. 

Provizi platí zaměstnavatel i ten, kdo stravenky akceptuje. Například nyní v době výdejních okének někteří provozovatelé odmítají úhradu stravenkou a platební kartou, protože jsou provize nad jejich současné možnosti. 

Stravenky jsou ceniny, tedy podléhají evidenci a vyúčtování. A obvykle se je nepodaří koupit na kus přesně, takže kromě pohybů jsou i zůstatky. Ceniny pochopitelně podléhají fyzické inventuře. A na přelomu roku je třeba hlídat expiraci stravenek. Obojí odpadá u těch, kdo využívají stravenkové karty, pokud je nabíjí v přesné výši. 

 

Úskalí stravovacího paušálu a situace, kdy mohou být výhodnější stravenky

Kdo chce dávat zaměstnancům jen tolik, kolik si může dát do daní (náklady / výdaje v dani z příjmu zaměstnavatele) a současně nechce, aby si museli zaměstnanci něco připlácet, pro toho je stravenkový paušál správná volba. Pro rok 2021 je taková výše stravovacího paušálu 75 Kč za odpracovanou směnu. Úplně přesně je to 75,60 Kč, ale ve mzdách je lépe pracovat s položkami v celých korunách. 

Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci víc, je částka přesahující 75 Kč za odpracovanou směnu de facto hrubou mzdou, tedy toto navýšení podléhá dani z příjmu fyzických osob na straně zaměstnance, stejně tak odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud tedy dává zaměstnavatel zaměstnanci stravenku ve výši 100 Kč a zaměstnec na ní nic nepřispívá, jedná se pro zaměstnance o osvobozený příjem ve výši 100 Kč. V případě stravovacího paušálu ve stejné výši by bylo osvobozeno pouze 75 Kč a zbylých 25 Kč by podléhalo odvodům jako každá jiná složka hrubé mzdy. 

Druhým významým rozdílem jsou déle trvající směny. Zatímco stravovací paušál náleží za odpracovanou směnu jen jeden, u déle trvajících směn (například 12 hodin) náleží zaměstnanci dvě stravenky nebo dvě jídla, pokud má zaměstnavatel vlastní jídelnu nebo zajišťuje závodní stravování dodávkami hotových jídel. I v tomto případě bude zaměstnanec se stravovacím paušálem poškozen. 

Sluší se podotknout, že spodní hranice délky odpracované směny je shodná, tedy 3 hodiny. V tom tedy rozdíl není. Rozdíl není ani u dohod konaných mimo pracovních poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) a rozdíl není ani u jednatelů. Rovněž kolize se stravným za pracovní cestu je shodná, tedy zaměstnanci náleží stravné a nenáleží stravenka nebo stravovací paušál. 

Stejně tak problematika home office je shodná, tedy podmínky práce na home office je třeba mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnout a to i s ohledem na to, aby byl zřejmný nárok na stravné (stravovací paušál, hotové jídlo nebo stravenku). Je totiž běžné, že pracovní doba zaměstnace pracujícího na dálku není fixní, tedy zaměstnanec si může v rámci dohodnutých mezí určovat, kdy bude pracovat a kdy pracovat nebude. Z toho plyne nutnost podmínky práce předem dohodnout a vyřešit průkaznou evidenci odpracované doby v podmínkách home office. 

Drobný je rozdíl u srážek ze mzdy zaměstnance. Stravenky srážkám ze mzdy nepodléhají. U nepeněžního plnění je srážka fakticky neproveditelná. V případě stravovacího paušálu podléhá srážce částka stravovacího paušálu nad stanovený limit (pro rok 2021 je to 75 Kč za odpracovanou směnu). Dolimitní částka stravovacího paušálu by srážkám ze mzdy podléhat neměla, ale mohou s tím být problémy. Jednak mohou srážky postihovat i tzv. jiný příjem a také může nastat problém s bankou, jak označit, co je mzda (podléhá exekuci) a co je příspěvek na stravování do limitu (neměl by podléhat exekuci). Exekutor totiž může postihnout současně příjem u zaměstnavatele a současně bankovní účet zaměstnance v bance. 

 

Jaký je tedy závěr?

Pokud máte možnost zajistit svým zaměstnancům skutečné stravování, neřešte paušál ani stravenky. Skutečné jídlo je levnější, zaměstnanci se opravdu najedí a ušetří čas. Pokud takovou možnost nemáte, je zde stravovací paušál. Pokud významná část vašich zaměstnanců má delší směny, zvažte stravenky. A stejné doporučení platí, pokud chcete svým zaměstnancům přispívat nad stanovený limit. Pokud nemáte delší směny ani neposkytujete nic navíc, nemá smysl řešit stravenky. V takové situaci jsou nevýhodné oproti stravovacímu paušálu. 

Možná Vás napadlo, že byste mohli nabídnout svým zaměstnancům mix všech možností. Bohužel před takovým řešením musím varovat. Zákon i kontrolní orgány vyžadují rovné zacházení se zaměstnanci. Mix proto doporučuji pouze v případě, kdy poskytujete hotové jídlo, ale někteří zaměstnanci ho nemohou odebírat. Například ze zdravotních důvodů (dieta). Nebo jídelna vaří pouze obědy, ale nikoliv večeře, takže zaměstnanci na noční směně nemohou jídlo dostat. Nebo zaměstnanci na jedné pobočce mají jídelnu, ale na jiné pobočce taková možnost není. Důvod, proč má někdo oběd a druhý stravenku nebo stravenkový paušál by měl být zřetelný. Určitě nedoporučuji kombinovat stravenky se stravenkovým paušálem, protože v tomto případě bude zdůvodnění obtížné. 

Kontaktujte nás

Zpracování osobních údajů
Nastavení sledování Cookies