Na jakou adresu doručovat zaměstnanci?

Hned v úvodu našeho článku je třeba zdůraznit, že zákoník práce jednoznačně preferuje osobní doručení originálu písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. 

Za zmínku stojí i judikát Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2011, spisová značka 21 Cdo 3278/2010, který řeší podobu / originalitu předávané písemnosti. Tedy pro řádné doručení není dostatečné, pokud je zaměstnanec s originálem písemnosti seznámen a následně obdrží pouze jeho kopii, ale zaměstnanci musí být do jeho vlastních rukou doručen originál písemnosti včetně originálního podpisu. 

Nejvyšší soud ČR rovněž opakovaně požaduje, aby doručení do vlastních rukou skutečně bylo doručení do vlastních rukou zaměstnance. Nestačí tedy doručení do rukou manželky nebo jiné osoby v bytě zaměstnance, i kdyby taková osoba písemnost předala zaměstnanci. Zaměstnavatel potřebuje důkaz, že došlo k řádnému doručení písemnosti. 

Pokud není možné doručit písemnost na pracovišti, lze ji dle §334, odst. 2 zákoníku práce doručit zaměstnanci náhradním způsobem: 

a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
d) prostřednictvím datové schránky.

Výše uvedený výčet možných způsobů doručení nemá určené pořadí, tedy lze zvolit kterýkoliv způsob. Zaměstnavateli tak odpadla povinnost pokusit se doručit písemnost osobně v bytě zaměstnance nebo na jiném místě předpokládaného výskytu zaměstnance (kromě pracoviště). 

Pokud zvolí zaměstnavatel jako náhradní způsob doručování poskytovatele poštovních služeb, pak se písemnost doručuje na poslední adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil.

Z důvodu právní jistoty doporučuji zavést na takovou adresu samostatnou kolonku v osobním dotazníku anebo na takovou adresu vytvořit samostatný dokument. Pokud by zaměstnavatel doručoval na nesprávnou adresu, bylo by doručení neplatné. U stávajících zaměstnanců doporučuji takovou adresu u zaměstnanců dodatečně poptat. 

Pokud si zaměstnanec poštovní zásilku nepřevezme, stanoví zákon v §336, odst. 3 lhůtu pro vyzvednutí 15 dnů. Posledním dnem této lhůty se písemnost považuje za doručenou (nastává fikce doručení). Zachována zůstala povinnost doručovatele poučit zaměstnance o následcích nepřevzetí písemnosti, avšak již není nutné o tomto poučení sepsat písemný záznam. 

Jaké písemnosti je nutné takto doručovat? Jedná se o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. 

V praxi se doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb uplatňuje hlavně v situacích, kdy zaměstnanec přestane chodit do práce a je nekontaktní, a proto je třeba s ním ukončit pracovní poměr (dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce).